Píše se rok 2059, každý čtvrtý občan je ve věku 65 let, což je 3,2 milionu osob. Kde jsme se to ocitli? Takovou tvář předpovídají Česku výzkumy. Konference Národního centra pro rodinu (NCR) ve spolupráci s Výborem pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR poukáže na cesty, jak zmírnit dopady tohoto nevyhnutelného období.
„Japonsko dosáhlo v roce 2018 bodu, kdy 28,1% populace bylo starších 85 let. Není nám známo, že by tam došlo ke kolapsu. Správně nastavená, každému věku přátelská, společnost si s nárůstem podílu seniorů a seniorek poradí,“ říká socioložka a jedna z předních odbornic na ageismus Lucie Vidovićová, která na konferenci bude hovořit o novém konceptu rodinné politiky ve stárnoucích společnostech. Svoji vizi vnímá i zcela prakticky: „Bereme práci jako riziko. V domovech seniorů pak lidi nenecháme namazat si ani chleba, protože by si mohli něco udělat. Tak je raději necháme dělat keramické výrobky, které jsou k ničemu.“
Téma doplňuje i předsedkyně senátního sociálního výboru senátorka Miluše Horská: „Každý člen rodiny je v jiné životní fázi, s jinými dispozicemi, ale i vždy s potenciálem. A toto by měla brát v úvahu politická reprezentace při tvorbě nových opatření. Mít na paměti mezigenerační spolupráci a solidaritu.“ „Máme za úkol připravovat podmínky pro vyvíjející se společnost v dlouhodobějším horizontu. Nemůžeme se tvářit, že se situace seniorů sama nějak vyřeší. Nevyřeší, a proto mluvme otevřeně o stáří, o jeho smyslu i pro mladší generace, oceňme jeho přínos a hledejme cesty, jak s těmito vztahovými kvalitami pracovat,“ doplnila poslankyně Marie Jílková, předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti.
„Ústřední změna je v našich hlavách. Rodinná politika není sociální politika. Rodinná politika má počítat s celou rodinou, tedy i se seniory. Bude nutné si uvědomit, že senioři řeší často stejné problémy jako ostatní populace – včetně rozpadů soužití a úkoly sendvičové generace nebo výchovu dětí. Potenciál seniorů, a tím i potenciál mezigenerační politiky, je veliký. Nemůžeme s rukama v kapsách čekat na demografický kolaps. Vidět smysl života jen v osobních výkonech by bylo krátkozraké. Úkolem naší generace je zviditelnit hodnotu každé lidské osoby, vztahy a péči o ně. Ať o manželské/partnerské, které jsou nositelem pokračujícího života, tak i mezigenerační, kdy si vážíme člověka, ačkoli už není v produktivní fázi,“ vysvětluje ředitelka Marie Oujezdská z NCR.
Herečka, diplomatka a socioložka Magda Vášáryová představí téma Ztráta péče nebo zaměstnání jako ztráta smyslu. Zahraniční přednášející budou uvažovat o nutných změnách trhu práce nebo o systémovém uchopení dobrovolnictví.
Odkaz na stream konference vč. českého překladu www.senat.cz/prenos