Společnost Tempus Libri získala jako jediná reprodukční práva na faksimilaci jedné z významných památek - Strahovského evangeliáře (Evangelistarium strahoviense). Záštitu nad tímto projektem převzal J. Exc. Mons. Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Originál rukopisu je uložen v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. Faksimile Strahovského evangeliáře vyjde v limitovaném nákladu 199 kusů.
Strahovský evangeliář
Strahovský evangeliář je vzácný, latinsky psaný rukopis pocházející z raného středověku. Datuje se do roku 860 a vznikl ve francouzském Tours. Rukopis obsahuje 222 folií (444 stran) o rozměrech 270 x 168 mm. Písmo textu evangeliáře je unciální (latinská abeceda velkých písmen), nadpisy jsou psány kapitálou. V rukopisu je užita rubrikace a obsahuje postranní marginálie. Část textu, některé nadpisy a iluminace jsou zdobeny zlatem.
Evangeliář obsahuje čtyři figurální iluminace evangelistů sv. Matouše (atribut anděla), sv. Marka (atribut lva), sv. Lukáše (atribut býka) a sv. Jana Evangelisty (atribut orla).
Po stránce slohové jde o čistý příklad otonského slohu, obrazy evangelistů jsou raným dílem nejslavnějšího otonského malíře, Mistra Registru Řehořova. Původně šlo zřejmě o samostatné listy druhotně vevázané do staršího kodexu. Kvalita malby je mimořádně vysoká, celkové provedení je velmi kultivované. V textu je často použit purpurový podklad přetřený rumělkovou barvou. Do takového pozadí jsou zlatem vyvedeny nápisy.
Mimo purpurového podkladu je místy použitý také zelený. Desky a vazba rukopisu jsou mladší, pocházejí z doby kolem roku 1500 (český původ) a z 1. poloviny 17. století. Přední deska je potažena rudým sametem a je bohatě zdobena. Dominují zde čtyři pozlacené sošky ve vysokém reliéfu. Uprostřed je stříbrná soška Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, po stranách dva svatí biskupové. Dále zde vidíme čtyři stříbrné medailony evangelistů. Hlava a pata desek je zdobena románskými emailovými terči, mezi nimiž je nahoře soška Krista trůnícího a žehnajícího, dole pak Madona s Ježíškem. Celou kompozici doplňují broušené křišťály a polodrahokamy. Vazba je chráněna zdobenými stříbrnými nárožnicemi (i na zadní desce), knižní blok se zlacenou cizelovanou ořízkou je sepnut dvěma zdobenými sponami.
Rukopis vznikl kolem roku 860 ve skriptoriu ve francouzském městě Tours. Později se dostal do majetku kostela Sv. Martina v Trevíru, kde, jak bylo v té době obvyklé, byla doplněna malířská výzdoba. O tom, že byl rukopis v Trevíru, svědčí např. zápisy z roku 1097 o svěcení oltářů v trevírském kostele sv. Martina se jmény trevírských biskupů. Čtyři původní sošky na přední desce (trůnící Kristus, dva svatí biskupové a Madona s Ježíškem) mají analogie na relikviáři sv. Potentina ze Steinfeldu v Porýní, z čehož lze usuzovat, že se kodex dostal do Strahovské knihovny roku 1143 s ostatními steinfeldskými rukopisy.
Kontakt:
e-mail: martina.hlinkova@tempuslibri.cz ČTK ke zprávě vydává fotografie, které jsou k dispozici ve Fotobance ČTK na adrese http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/hledani?sendFlag=1&q=protext&name=1&lang=none&service%5B%5D=1&service%5B%5D=2&service%5B%5D=3&service%5B%5D=4&service%5 B%5D=5&service%5B%5D=6 a na webu Protextu http://www.protext.cz