ODS ztrácí na ČSSD téměř 12 procent, TOP 09 dohání ODS, Věci veřejné dosáhly osmi procent, většinovou koalici by mohla sestavit i pravice * Volební preference politických stran (první týden v dubnu)

Praha 7. března (PROTEXT) - Volební preference politických stran (první týden v dubnu) ODS se dva měsíce před konáním voleb do Poslanecké sněmovny propastně vzdaluje od svého největšího politického soupeře ČSSD. Sociální demokraté se tak v tuto chvíli stávají jasnými a neohroženými favority nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny, a to i přesto, že ČSSD odebírají voličské hlasy Strana práv občanů - Zemanovci, kteří jsou těsně pod čtyřmi procenty. Především díky aktuálnímu dění v ODS, kde odstoupil dosavadní předseda Mirek Topolánek, se přesunula část pravicových voličů k TOP 09, která výrazně posiluje a dotahuje ODS. Znatelně posilují i zatím politicky nedefinované Věci veřejné, které oslovují zejména nerozhodnuté voliče a nevoliče a v tuto chvíli pokořily již osmiprocentní hranici. Lidovci, kteří bojují o své setrvání v Poslanecké sněmovně, mírně posilují, stejně tak i Strana zelených, jejíž šance na pokoření pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny jsou však stále mizivé. Hypotetický volební model pak naznačuje, že na sestavení většinové koalice má i pravice pod vedením ODS.

Pravidelný exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 31. března - 6. dubna 2010 na vybrané skupině 11,364 dotázaných, kteří představují voličský reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uživatelů 28,310 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +-1,5%.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vychází pouze z hlasů 71 procent respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek těch, kteří uvedli, že by se v době konání průzkumu zúčastnili voleb do Poslanecké sněmovny. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V průzkumu jsou uvedena data pouze u stávajících parlamentních stran a dalších politických subjektů, které celkově překročily hranici tří procentních bodů.

Propastných téměř 12 procentních bodů dělí od favorita nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny, ČSSD (30,8 procenta), druhou ODS, kterou by v prvním dubnovém týdnu volilo pouze 18,9 procenta voličů. Oproti minulému měsíci tak ODS ztratila, zejména díky složité vnitrostranické situaci, více než čtyři procentní body. Pravicově orientovaní voliči totiž zcela zjevně přecházejí od rozhárané ODS k TOP 09, která tak dohání se ziskem 15,1 procenta hlasů občanskou demokracii. TOP 09 se tak díky další vlně voličské přízně vzdaluje i od čtvrté KSČM (12,9 procenta), která se dlouhodobě pohybuje mezi 12-13 procentní voličskou přízní.

Dva procentní body však oproti minulému měsíci ztratila i ČSSD, která si ale drží své politické rivaly v dostatečném odstupu, a má tak dva měsíce před konáním voleb do Poslanecké sněmovny největší šance na vítězství. Z napjaté situace na naší domácí politické scéně těží i politicky zatím jasně nedefinované Věci veřejné, které již překročily osmiprocentní hranici a dostaly se tak před KDU-ČSL (5,9 procenta).

Lidovci stále bojují o své setrvání v Poslanecké sněmovně a oproti minulému měsíci posílili o jednu desetinu procentního bodu, čímž mírně zvýšili šanci na svůj volební úspěch. Přes tříprocentní hranici se počátkem dubna dostala i Strana práv občanů (3,9 procenta), která si během jednoho měsíce polepšila o 2,2 procentního bodu. Zemanovci se tak v dubnu dostali i před Stranu zelených (3,2 procenta), jejíž šance na setrvání v Poslanecké sněmovně jsou i přes její posílení oproti minulému měsíci o tři desetiny procenta velice mizivé.

O úspěchu či neúspěchu zejména Věcí veřejných a Strany práv občanů, ale i dalších nových a menších politických stran, bude v den konání řádných voleb do Poslanecké sněmovny rozhodovat výše voličské účasti a konečná volba nerozhodnutých voličů. V tuto chvíli je zřejmé, že zejména Věci veřejné oslovují nevoliče a nerozhodnuté. Zda však právě nevoliči půjdou k volbám, je velkou otázkou, která zůstane do poslední chvíle nezodpověditelnou.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, a tedy z hlasů rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany, ukazuje, že největší šance na sestavení většinové koalice má stejně jako před měsícem ČSSD se ziskem 67 poslaneckých mandátů, a to i přes ztrátu tří poslaneckých hlasů oproti březnovým výsledkům volebních preferencí. I přes nejvíce možností by však byla ČSSD závislá na TOP 09, která by v případě odmítnutí koaličního partnerství s ČSSD dala šanci na vznik středopravicové koalice pod vedením ODS.

Sociální demokraté by podle dubnových výsledků volebních preferencí mohli v případě sestavení tzv. "superkoalice" s TOP 09, KDU-ČSL a VV disponovat v Poslanecké sněmovně 131 poslaneckými hlasy. V případě kolice ČSSD, TOP 09 a VV by celkový součet poslaneckých mandátů dával 118 mandátů a v případě záměny VV za KDU-ČSL 113 poslaneckých hlasů.

Sociální demokracie v koalici pouze s TOP 09 by pak disponovala rovnými 100 hlasy, což by vedlo k patové situaci a boji o jeden nadpoloviční hlas, který by byl v klíčových hlasováních rozhodující.

Jak dále ukazuje hypotetický volební model, ČSSD by se v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny počátkem dubna neobešla bez TOP 09. ČSSD by totiž v koaličním spojení pouze s KDU-ČSL a VV většinu poslaneckých hlasů dohromady nedala. Stejně tak by aktuálně nepřipadala v úvahu ani menšinová koalice ČSSD s tichou podporou KSČM, neboť by tak toto čistě levicové uskupení disponovalo silou pouhých 95 poslaneckých hlasů.

Pokud by se však ČSSD chtěla při sestavování většinové koalice obejít bez TOP 09, musela by sáhnout už jen k většinové koalici s ODS, s níž by vytvořila hradbu 108 poslaneckých hlasů.

Občanští demokraté by vedle velké koalice s ČSSD dali dohromady nadpoloviční počet poslaneckých hlasů v koaličním uskupení s TOP 09, VV a KDU-ČSL, se 105 mandáty. Pro pravici by tedy aktuálně vznikla, v případě padnutí možnosti velké koalice a odmítnutí TOP 09 figurovat v koalici s ČSSD, velice reálná naděje na sestavení středopravicové většinové koalice, což je špatnou zprávou pro ČSSD.

V souvislosti s uvedeným hypotetickým volebním modelem je však nutné uvést, že skutečný počet poslaneckých mandátů je závislý na faktickém počtu platných volebních lístků a počtu voličských hlasů v jednotlivých krajích. Při uvedeném výpočtu a odhadu je tedy nutné počítat s minimální možnou odchylkou +- dvou mandátů

Více informací na http://www.sanep.cz

Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.

Kontakt:

Oldřich Zajíc

Tiskový mluvčí

tel.: 602 538 278

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz