Řádná zasedání Rady a další aktivity
Rada ČTK má být sedmičlenná, poněvadž však 19. května 2003 skončil mandát čtyř členů, pracovala v průběhu následujících týdnů a měsíců v proměnlivém složení. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 28. května opět zvolila členy Rady Ing. Martinu Mohylovou, PhDr. Václava Vrabce a Mgr. Zdeňka Zajíčka. Na místo PhDr. Eleanore Rasmussenové nebyl do konce kalendářního roku zvolen nikdo, a Rada tedy pracovala v šestičlenném obsazení. Předsedou Rady byl po celý rok RNDr. Pavel Augusta, místopředsedy byli do 19. května PhDr. Václav Vrabec a PhDr. Eleanore Rasmussenová, na zasedání Rady dne 26. června byli podle Jednacího řádu zvoleni místopředsedy PhDr. Václav Vrabec a PhDr. Tomáš Vrba.
Rada ČTK květnovou volbou v PSP ČR vstoupila do svého třetího volebního období, které zahájila prvním zasedáním dne 12. června 2003. K pravidelným zasedáním se scházela většinou dvakrát do měsíce, její vedení podle potřeby i v mezidobí, aby připravilo program řádných zasedání. Těch bylo v roce 2003 dvacet pět. Na většinu z nich byl k podání zprávy o chodu agentury a k vysvětlení některých projednávaných problémů přizván generální ředitel JUDr. Milan Stibral, několikrát do roka také jeho ekonomický ředitel Ing. Radim Novák či některý z šéfredaktorů.
Rada oceňuje úspěšné úsilí vedení agentury o její dobré postavení na trhu informací ve světě i v naší republice, ekonomickou stabilitu podniku v době, která je pro řadu médií a tedy i zákazníků ČTK velmi obtížná. V průběhu celého roku Rada pozorně sledovala rekonstrukci důležitých částí budovy v Opletalově ulici – jmenovitě suterénů s technickým zázemím a nových redakčních prostor. Postup prací, jejich organizaci i provedení považuje Rada za velice úspěšné a jejich výsledek hodnotí velice vysoko. Nově vybudovaná pracoviště odpovídají špičkovým požadavkům na činnost tiskové agentury, využívají nejmodernějších informačních a komunikačních technik a technologií a tím bezesporu významně zkvalitňují služby, jež agentura poskytuje. Interiéry vyhovují i ergonomickým a estetickým nárokům a funkční design zpříjemňuje pracovní prostředí zaměstnanců agentury. Výsledek rekonstrukce řadí Českou tiskovou kancelář i v mezinárodním srovnání k nejlépe vybaveným agenturám. Rada ČTK zvláště oceňuje skutečnost, že celý projekt přestavby je výsledkem dlouhodobého koncepčního uvažování a strategického plánování, a že jej agentura byla schopna plně pokrýt z vlastních prostředků.
Rada ČTK se ve své činnosti soustavně věnuje i obecnější problematice tiskových agentur v dnešním světě, a to i z teoretické stránky, sleduje práci ostatních tiskových agentur a světové trendy ve zpravodajství a v jeho zpracovávání, informuje se o roli médií veřejné služby v zahraničí i u nás a zabývá se v této souvislosti i postavením ČTK mezi veřejnoprávními médii. Rada se rozhodla těmto otázkám věnovat systematicky v rámci několikadílného odborného semináře na téma Agenturní zpravodajství v 21. století, který v součinnosti s vedením ČTK v roce 2003 zahájila a plánuje pro členy rady jeho pokračování v roce 2004.
Rada v uplynulém období podle svého nejlepšího vědomí a svědomí uvážlivě a vyváženě věnovala pozornost tomu, co je vlastním úkolem agentury i jejím zákonným posláním, totiž kvalitě a úrovni zpravodajství, jeho objektivitě a všestrannosti (viz zákon č. 517/1992 Sb. o České tiskové kanceláři). Aniž by zasahovala do vlastního provozu a každodenního redakčního chodu agentury, dbala na důvěryhodnost a profesionální zpracování informací, které ČTK poskytuje svým klientům. Hlavními zákazníky ČTK jsou tisk a elektronické sdělovací prostředky, které odebrané informace zprostředkovávají a tlumočí dále. Tím ČTK ve svém specifickém právním postavení naplňuje úkol služby veřejnosti. Potřebné informace o službách poskytovaných agenturou Rada získává hlavně svými vlastními poznatky, dílčími průzkumy a analýzami svých členů, cílenými kontakty s vedením agentury, jakož i rozborem a hodnocením vnějších podnětů.
Připomínky a stížnosti
Podle § 8 zákona o České tiskové kanceláři se Rada ve své práci zabývala stížnostmi, připomínkami a upozorněními, které obdržela od klientů agentury i od koncových uživatelů zpravodajství, totiž od čtenářů, diváků a posluchačů českých médií. V roce 2003 Rada projednávala celkem devět stížností, které jí byly adresovány. Všechny pečlivě na svých zasedáních i zadáním svým jednotlivým členům k dalšímu prošetření prostudovala, projednala a v případě potřeby požádala vedení ČTK o vysvětlení a – pokud se to ukázalo být nutné – i o nápravu. Zvláštní pozornost věnovala rada stížnostem na nepřesnost zveřejněné informace, které se dopustili nebo údajně dopustili autoři zpráv a jejich zpracovatelé.
22. března 2003 pan Lumír Mosler vyjádřil nesouhlas s výrokem generálního ředitele ČTK otištěným v Lidových novinách, že ČTK nebude publikovat výroky, vyjádření prohlášení či tisková sdělení politiků v plném znění, ale bude je vydávat po redakčním zpracování. Stěžovatel to považuje za skandální. Rada pana Moslera v odpovědi ujistila, že dnešní agentura a její generální ředitel odhodlaně a prokazatelně usilují o všeobecnou dostupnost a pravdivost informací, přesně na rozdíl od situace, která panovala před koncem roku 1989.
23. března 2003 si pan Petr Seliger stěžoval na jednostrannost informací ČTK o činnosti sekty scientologů a ptal se, zda některý pracovník agentury není členem či příznivcem této sekty, protože se mu zdá, že informace o ní jsou příliš pozitivní. Rada případ prošetřila a nedošla k závěru o opodstatněnosti stížnosti.
Od března 2003 se Rada intenzivně zabývala i několika stížnostmi tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky zaslanými vedení agentury, které poukazovaly na údajně přetrvávající nepřesnost, neobjektivitu a neprofesionalitu některých pracovníků ČTK při informování o aktivitách prezidenta republiky. Rada se důkladně seznámila s kritizovanými zprávami zveřejněnými v informační servisu agentury a diskutovala o nich s generálním ředitelem i s šéfredaktorem domácího zpravodajství. Konstatovala, že v několika málo případech k pochybení došlo, avšak pokud se tak stalo, bylo vzápětí napraveno opravou či upřesněním; v ostatních bodech neshledala stížnosti jako opodstatněné. Rada však zdůraznila, že zejména k domácímu zpravodajství je nutno přistupovat co nejodpovědněji. Rada zároveň odmítla požadavky na personální změny v agentuře. Jelikož se kritika ČTK tiskovým odborem Kanceláře prezidenta republiky dramatizovala, rozhodla se Rada projasnit vztahy ČTK s KPR neformální schůzkou členů Rady s pracovníky kanceláře Petrem Hájkem a tehdejším tiskovým mluvčím Tomášem Klvaňou. Schůzka se uskutečnila v dubnu na půdě Rady, proběhla v atmosféře otevřené kritičnosti, ale i oboustranného porozumění, a napomohla k uklidnění situace.
28. května 2003 upozornil místopředseda Svazu sálového fotbalu ČR, že ČTK nedostatečně zveřejňuje informace o této sportovní disciplině. Rada tento podnět postoupila sportovní redakci ČTK a ta jej vzala na vědomí.
Rada se důkladně zabývala vztahem ČTK a společností Anopress IT, a.s., na jehož problémy upozornil 19. června 2003 její ředitel Ing. Vojtěch Stavný. Došla k názoru, že jde o čistě obchodní problematiku, vzala však na vědomí informaci, že ČTK firmě Anopress na její žádost poskytla pracovní návrh smluvních podmínek pro další distribuci zpráv; záležitost tím lze považovat za vyřešenou.
3. července 2003 zaslal ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Petr Hájek stížnost proti interpretaci zprávy Kanceláře prezidenta republiky o problematice česko-německých vztahů. Rada si nechala tento případ podrobně zdokumentovat a projednala věc s generálním ředitelem a jeho prostřednictvím s dalšími odpovědnými pracovníky agentury. Konstatovala, že pokud první, předběžná zpráva ČTK avizující podrobnější informaci svou formulací umožňovala různý výklad, po necelé hodině a půl následující vlastní zpráva upřesnila věc tak, že proti ní nelze mít námitek, a v tomto smyslu stěžovateli odpověděla.
8. října 2003 si stěžoval občan SRN kurdské národnosti pan MUDr. Ergun Y. Uzunoglu na zkreslení údajů o své národnosti a o svém právním postavení. Složitým a dlouho se vlekoucím případem se Rada zabývala několikrát a požádala, aby jeho advokát doplnil stížnost o další podrobnosti. Agentura se mezitím na stěžovatele z vlastní iniciativy obrátila a záležitost se vysvětlila k jeho úplné spokojenosti.
30. října 2003 Rada projednávala stížnost šéfredaktora Moravskoslezského deníku pana Tomáše Šiřiny generálnímu řediteli ČTK na údajné prohřešky v práci ostravské odbočky ČTK a na nedostatečnou informovanost o tamních problémech a událostech v servisu ČTK. Rada se pečlivě zabývala možným jádrem rozporu obou médií a pro každý případ jako preventivní opatření doporučila sledovat zpravodajství z Ostravska se zvýšenou pozorností.
Obdobný obsah měla i stížnost vedení stanice Ostrava Českého rozhlasu ředitele pana
Ing. Igora Horvátha a vedoucí redakce paní Mgr. Ivany Šulákové zaslané 19. prosince 2003. Kritizují v ní neuspokojivý počet domácích zpráv z regionu severní Moravy a Slezska v nabídce ČTK a podcenění některých událostí, které unikly pozornosti zpravodajů ČTK. Obě stížnosti měly jeden společný rys, totiž že se týkaly spíše vztahů zákazníka s ČTK jako s poskytovatelem služeb, a nespadaly tedy přímo do kompetence Rady. Ani jednu navíc nepodával smluvní partner ČTK, ale jeho regionální pracoviště. Rada se přesto s problematikou seznámila, důkladně se jí zabývala a vstřícně požádala oba stěžovatele o doplnění a upřesnění konkrétních podrobností. Odpověď již však Rada neobdržela a z toho důvodu v těchto dvou případech nedospěla ke konečnému rozhodnutí.
Hospodaření ČTK
Závěrečný účet ČTK za rok 2003
Rada se v průběhu roku 2003 na svých zasedáních zabývala i hospodařením agentury. Management ČTK předkládal Radě čtvrtletně zprávy o hospodaření a pravidelně Radu informoval o faktorech ovlivňujících ekonomické ukazatele a výsledky hospodaření agentury.
V roce 2003 byla agentura po ekonomické stránce stabilní. I přes mírný meziroční pokles výnosů bude rok 2003 ekonomicky úspěšný. Na straně nákladů hospodaření ovlivňuje náročná rekonstrukce podzemí a budování nového redakčního sálu. Rekonstrukce s sebou přináší zvýšení nákladů, které bude kryto výhradně z vlastních zdrojů, jednak rozpuštěním rezervy, jednak úsporami nákladů ostatních. Jedná se především o úspory nákladů na služby, odpisy, opravy a osobní náklady.
Rozpočet ČTK na rok 2003
Při sestavování rozpočtu na rok 2004 management ČTK počítá (i vzhledem k vývoji hospodářské situace tištěných médií) s poklesem tržeb. Na straně nákladů se proto v rozpočtu projevuje redukce provozních nákladů a snížení meziročního tempa růstu osobních nákladů na hodnoty blízké předpokládané inflaci, tedy 2%.
Rozpočet je vyrovnaný a má následující strukturu:
Náklady 342.880 tis. Kč
Výnosy 343.646 tis. Kč
V roce 2004 předpokládá management ČTK zisk ve výši 766 tisíc Kč.
Součástí celkového rozpočtu je samozřejmě rozpočet Rady, který je plánován ve výši 2.014,8 tisíc Kč.
Rada svým usnesením č. 4/03 ze dne 11. prosince 2003 rozpočet ČTK na rok 2004 schválila.
IV. Zpráva o činnosti Rady České tiskové kanceláře