PepsiAmericas uspořádá konferenci přes telefon a internet zaměřenou na výsledky společnosti v 1. čtvrtletí 2002

Stovky headlinů, zpráv a fotografií denně, tisíce naježděných kilometrů, minimum spánku zejména regionálních zpravodajů a fotoreportérů. Tak vypadal první týden zpravodajství ČTK o katastrofálních záplavách, které od víkendu sužují značnou část Moravy i dalších oblastí České republiky. 

Za prvních sedm dní, tedy od pátku 13. září, vydala národní zpravodajská agentura o záplavách v Česku, ale i v sousedních zemích na 1600 zpráv, více než 800 headlinů, 150 fleší a 26 profilů. Fotoreportéři a fotoreportérky ČTK přímo do redakčních systémů klientů a společné fotobanky ČTK - Profimedia dodali na 2700 fotografií, tedy kolem 380 denně. 

“Náš interní monitoring ukazuje, že zpravodajství ČTK bylo základem tvorby informačního servisu prakticky všech velkých českých médií, ale i těch menších. Málokdo si uvědomuje, kolik headlinů v on-line přenosech, vstupů do vysílání a fotografií, které čtou, slyší a vidí, pochází od zpravodajů, redaktorů a fotoreportérů ČTK,” uvedla šéfredaktorka zpravodajství Radka Matesová Marková. 

Agentura v prvních sedmi dnech navíc poskytla svou službu ČTK VIDEOSTREAM, v níž nabízí živé přenosy zejména z briefingů a tiskových konferencí, všem zájemcům zdarma. Šlo o bezmála 50 živých přenosů z Prahy a zasažených oblastí. Více na Novinkách z ČTK. 

Ve srovnání s předchozími rozsáhlými záplavami, které zasáhly Českou republiku v letech 1997 a 2002, nabídla ČTK za první týden katastrofy mnohem více zpravodajského materiálu. “Je to přirozené. Jde o vliv nových technologií, které rychlejší informační přenos umožňují. Zároveň je tlak vytvářen i očekáváními, která současná média od agentury mají,” uvedla šéfredaktorka. 

V roce 1997 agentura za prvních sedm dní vydala o záplavách bezmála 900 zpráv, 265 fotografií a 35 fleší. “Byla to doba předinternetová, před nástupem mobilů a digitálních fotoaparátů, takže ten rozdíl je do očí bijící. Například ani Česká televize v té době neměla kontinuální zpravodajské vysílání,” uvedla šéfredaktorka.

O pět let později, tedy v roce 2002,  krátce po nástupu digitálních technologií, přinesla ČTK za prvních sedm dní o povodních na 1400 zpráv a 900 fotografií, ale jen 53 fleší. “Headliny se v té době ještě netvořily, neexistovaly sociální sítě ani internetové on-line přenosy. Proto se dynamika tolik změnila,” řekla šéfredaktorka. 

Moderní technologie také umožnily, že se ČTK - podobně jako zasažené oblasti - mohla díky přesnějším předpovědím meteorologů na nápor práce včas připravit. “S předstihem jsme zajistili posílení víkendových a nočních služeb, kdy nakonec pracoval trojnásobek obvyklého počtu lidí. Mnohem lépe se nám také řídily přesuny lidí z místa na místo, jelikož jsme z online map Českého hydrometeorologického ústavu mohli vyčíst, kde se situace začíná dramaticky měnit a poslat tam své fotoreportéry,” dodala šéfredaktorka.

Velký pracovní nápor tím ale nekončí. Vedle zpravodajství o odklízení škod a obnově postižených oblastí se ČTK připravuje na krajské a senátní volby, které se uskuteční poslední dva zářijové víkendy. “Z původně plánovaných dvou pracovních víkendů tak mají mnozí zpravodajové, redaktoři a editoři tři pracovní víkendy v řadě. Něco takového nepamatujeme. Kolegyním a kolegům velmi děkuji za to, jak skvělou práci odvádějí,” uzavřela šéfredaktorka.