SANEP: KSČM dělí od vedoucí ČSSD pouhé tři desetiny procenta

Praha 12. září (PROTEXT) - Podle výsledků zářijového průzkumu volebních preferencí společnosti SANEP dělí od vedoucí ČSSD (20,5 %) druhou KSČM (20,2 %) pouhé tři desetiny procentního bodu. Zatímco ČSSD oproti srpnovému šetření ztrácí téměř dva procentní body, KSČM získala navíc jednu desetinu procentního bodu. Vedle ČSSD, které ubírá voliče jak KSČM, tak i stále posilující SPOZ, LEV 21, ale i Suverenita - Blok Jany Bobošíkové, ztrácí i třetí ODS (14,8 %), která by oproti srpnovému šetření společnosti SANEP ztratila jeden procentní bod. Na stejné hodnotě jako v srpnu by zůstali lidovci, a to s hodnotou 7,9 procentních bodů. Oproti ztrátě přízně rozhodnutých voličů ODS však naopak zaznamenala mírný nárůst TOP 09 (7,5 %), která si oproti srpnovým hodnotám polepšila o čtyři desetiny procentního bodu. Nárůst o 1,3 procentního bodu pak zaznamenali SPO-Zemanovci (7,1 %), kteří získávají stále větší podporu voličů a oproti srpnu získali navíc 1,3 procentního bodu. SPOZ by rovněž byla poslední stranou, která by splnila podmínky pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Mezi politické subjekty, jejichž volební preference narůstají a stávají se tak dalšími kandidáty na překročení pětiprocentní hranice dále patří LEV 21 (4,1 %), SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (3,9 %) a opětovně i Strana zelených 3,8 %.

Své voliče si získává i Strana svobodných občanů, která by aktuálně získala hlasy 3 % rozhodnutých voličů.

Nejmenší parlamentní strana Věci veřejné by pak získala 1 % hlasů rozhodnutých voličů.

Z aktuálních výsledků šetření společnosti SANEP je zřejmé, že vedle řady korupčních skandálů a kauz, které se dotýkají nejvyšších pater vysoké politiky je domácí veřejnost zasažena i obavami ze sociálních dopadů zejména v souvislosti se záměrem vládní koalice na zvýšení DPH a bez reakcí veřejnosti rozhodně není ani snaha o prosazení církevních restitucí, které by měly negativní dopad na státní rozpočet.

Při podrobnějším pohledu na strukturu skupiny 49,7 % rozhodnutých voličů se pak odhaluje skutečnost, že na rozpacích jsou zejména pravicoví voliči, kteří by oproti volbám v roce 2010, kdy dosáhla volební účast téměř 63 %, aktuálně podpořit některou z pravicových stran nepřišli. Na rozpacích jsou i levicoví voliči, kteří však mají větší výběr než pravicové voličské spektrum a navíc jsou tito voliči motivování zájmem o zachování sociálních jistot a zabránění zvyšování daňového zatížení či nesouhlasným postojem s církevními restitucemi, proti nimž levicové strany v čele s ČSSD aktivně vystupují.

Není bez zajímavosti, že velice aktivní jsou zejména z důvodu celkového znechucení a zklamání z polistopadového vývoje voliči, kteří dávají svoji podporu KSČM. Komunisté však již v roce 2002 získali ve sněmovních volbách podporu 18,5 % voličů a tak překročení dvacetiprocentní hranice není nikterak nereálnou hodnotou.

Voličský elektorát a zejména ten pravicový je navíc rozčarován jak korupčními skandály, tak celkovou politickou situací, která dostává významnou část voličů před neřešitelnou otázku, koho vlastně volit?

Postoj voličů se tak oproti stávajícím náladám může zásadně změnit jak po krajských volbách, tak i na základě přijetí, či nepřijetí řady celospolečensky sledovaných zákonů, které by v případě jejich schválení měly zásadní dopad na život většiny domácí populace. Zásadní motivací voličů pak bude bezpochyby i vývoj řady korupčních kauz a dění v justici a policejních špiček.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 6. - 10. září 2012 na vybrané skupině 11.812 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 25,778 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 49,7 % respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V hypotetických zářijových sněmovních volbách by získala vítězná ČSSD 20,5 % hlasů, což znamená zisk 53 poslaneckých křesel. ČSSD by tak oproti minulému měsíci ztratila 1,8 % hlasů, a tedy i tři poslanecká křesla. Nadále tak pokračuje odliv voličů sociální demokracie, které ubírají hlasy vedle KSČM i stále posilující SPO-Zemanovci, LEV 21.

KSČM by v září získala 20,2 % hlasů. Komunisté jsou dlouhodobě druhou nejsilnější stranou a i v tomto měsíci posílili. V porovnání se srpnovým průzkumem si strana polepšila o 0,1 %. Ve výsledku by to znamenalo 52 křesel, tedy o jedno více než v srpnu. KSČM těží z tradičně věrné voličské základny. V posledních měsících se k ní zřejmě přiklání i někteří zklamaní voliči sociálních demokratů a výrazně se tak snižuje rozdíl mezi nejsilnějšími levicovými stranami.

Třetí nejsilnější stranou je ODS. Občanské demokraty by v září volilo 14,8 % rozhodnutých voličů. Ve srovnání s minulým měsícem je to o jedno procento méně. V přerozdělování mandátů by to znamenalo zisk 38 poslaneckých křesel, tedy o dvě méně než v srpnu. ODS po dlouhé době zaznamenává propad preferencí, který bezpochyby souvisí i s vnitrostranickými problémy a nepopulárními vládní kroky.

KDU-ČSL by v hypotetických volbách získala 7,9 % hlasů a drží si tak nadále 20 poslaneckých křesel, stejně jako v srpnu. K lidovcům se tak nadále vrací její původní voliči, kteří ve volbách v roce 2010 dali přednost TOP 09.

TOP 09 v tomto měsíci mírně posílila. Po propadu ze srpna, kdy získala 7,1% hlasů a 18 mandátních křesel, by ji teď volilo 7,5 % respondentů, což by stačilo na 19 poslaneckých křesel. Vládní strana, uskupená kolem Karla Schwarzenberga, tak může na svoji stranu po překonané krizi kolem Vlasty Parkanové a letounů CASA, lákat pravicové voliče i z řad ODS.

Růst zaznamenala také SPOZ, které by v případných volbách dalo hlas 7,1 % voličů. Oproti průzkumu z minulého měsíce si Zemanovci polepšili o 1,3% a dotahují s tak na TOP 09 a KDU-ČSL. SPOZ by po tomto výsledku bylo přiděleno 18 křesel, tedy o tři více než v srpnu. Úspěch této strany je zřejmě důsledkem aktuálně neklidné situace v táboře sociálních demokratů. Pro nespokojené voliče nejsilnější levicové strany může být SPOZ další volbou.

Žádná další strana by se do Poslanecké sněmovny nedostala. Několik politických stran však má pětiprocentní hranici na dosah. Posiluje zejména LEV 21 Jiřího Paroubka, který by získal 4,1 %. Dále Suverenita - Blok Jan Bobošíkové s 3,9 % a Strana zelených, která by získala 3,8 % hlasů.

Věci veřejné, nejmenší vládní strana, se stále propadají. Svůj hlas by jim dalo 1 % respondentů, což je o 0,5 % méně, než v srpnu.

Ostatním stranám by dalo hlas 6,2 % voličů.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d´Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází ze zářijového průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb. Ukazuje, že převahu si drží levicové strany. Nejsilnější sociální demokracie by v paktu s KSČM a SPOZ dosáhly ústavní většiny. Pravicové strany by naopak na vládní většinu šanci neměly.

Vítězná ČSSD by získala pohodlnou většinu s KSČM nebo ve spojení se SPOZ, TOP 09 a KDU-ČSL. V hypotetickém uskupení ČSSD, KSČM a SPOZ by pak tato koalice disponovala ústavní většinou 13 poslaneckých hlasů. Oproti tomu nejsilnější pravicová strana ODS by v srpnu neměla šanci na sestavení většinové koalice v žádné z možných kombinací včetně velké koalice s ČSSD.

Do rozložení sil však stále mohou zasáhnout menší strany, které se přibližují pětiprocentní hranici, a tedy vstupu do Poslanecké sněmovny. Jedná se o LEV 21, Stranu zelených či Suverenitu - blok Jany Bobošíkové.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je partnerem Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz